Můj předsednický sen
Studuji na gymnáziu, vlastně se od svých spolužaček dovídám, že můžu kandidovat na předsedu místní Studentské rady, a tak jdu na dohodnuté shromáždění, kde přednáším svůj volební program.
Publikum je nadšené, jsem zvolen předsedou gymnázia za hlas studujících. Však to znáte, účastním se samozřejmě příjemných večírků a ovací. Jsem velmi populární a oblíbený, když moje slavná a důležitá funkce začíná. Netuším však, že se blíží smrtelné nebezpečí.
Jeden můj spolužák má vlivného otce, dalo by se říci mafiána. Začínají se kumulovat mraky – je obrazně před bouří. Na školní areál přijíždí obrovský tank, snažím se jej zahnat, z okna křičím, aby odjel pryč, dokonce oznamuji všem studujícím, aby ihned opustili gymnázium, ale marně.
Syn nebezpečného mafiána, jenž mě od začátku nerespektuje, vytáhne na mě kuchyňský nůž. Dochází ke rvačce na život a na smrt. Mám zraněné ruce, ale odrážím další útoky.
Najednou můj nepřítel omdlí. Ihned jdu k panu řediteli, abych oznámil, k čemu došlo – marně, neboť je nepřítomen. Tak jdu k paní zástupkyni – ta mě ignoruje, říká, že mám vypadnout, i když jsem vážně zraněn. Ani k policii se nemohu dovolat – spojení nefunguje.
Studenti a studentky pozorují tuhle zapeklitou hru, do níž se nikdo z nich neodváží zasáhnout. Všichni jen přihlížejí, anebo se vzdalují. Nakonec přijíždí záchranná služba, aby ošetřila raněné.
Dozvídám se však šokující informaci, že za tenhle nešťastný incident můžu já – nikoliv můj nepřítel a jeho mafiánský otec. Záchranář mi vyhrožuje, sděluje mi, abych nic neoznamoval, jinak zemřu krutou a bolestivou smrtí!
Václav Kovalčík